Archiv rubriky: Zdravá a léčivá výživa

Dulse

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Dulse je druh mořské řasy, který je nejpoužívanější a nejoblíbenější řasou severního Atlantiku. Po několik století byla řasa dulse pravidelnou součástí stravy domorodých kmenů na Islandu a Aljašce. Dulse je rostlina 15 až 30 cm dlouhá s tenkými a měkkými vějířovitými listy. Roste na skalnatých pobřežích v turbulentních vodách kolem spodní hranice přílivu. Sklizeň probíhá následovně – v květnu až říjnu se rostliny při odlivu trhají rukou a poté jsou sušeny na slunci a větru. Dále jsou už jen tříděny a baleny pro obchod.

Zdravé látky obsažené v mořské řase dulse

Dulse je výjimečná v jednom ohledu, ze všech řas je totiž nejbohatší na železo. To je minerální látka, kterou tělo nedokáže samo vyprodukovat, a proto ho musíme přijímat hlavně stravou. Železo velmi intenzivně posiluje krev a je důležitou látkou pro lidi trpící chudokrevností. Dalšími látkami obsaženými v řase dulse jsou vápník, magnezium, jód a fosfor. V lidské potravě představuje hlavně vápník velmi podstatnou složku. Je totiž nezbytný pro zdravý vývin a růst kostí a zubů, proto by ho měli v jakékoliv formě užívat hlavně malé děti a mládež. Dále dostatek magnezia je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, jód a fosfor jsou zase prvky nezbytné pro zdravý vývoj organismu.

Jak dulse chutná?

Mořská řasa dulse má velmi měkkou strukturu, proto je dobře poživatelná, a jednoznačně kořeněné aroma. Nejvíce se používá jako příměs do polévek. Při její přípravě ji na deset minut namočíme do vody a potom přidáváme právě do polévek (nikdy však řasu s polévkou nevařte více jak dalších deset minut, ztrácí pak skoro všechny obsažené minerály a vitamíny). Díky jejímu kořeněnému aroma ji můžete také použít i jako koření – nasucho ji opražíte a rozdrtíte v hmoždíři na prášek.

více

Kamut

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

 

Kamut

Kamut je prapůvodní druh pšenice a odlišuje se od jiných druhů obilí v jednom zásadním kroku – neprošel procesem takzvané hybridace či genetických úprav. Díky vynechání tohoto kroku má tak kamut vysoký obsah živin a zachoval si své původní vlastnosti. Také oproti pšenici mají zrnka kamutu dvojnásobnou velikost a větší množství živin.

 

Kamut je zdravý!

Největším plusem kamutu je, že obsahuje až o 20-40 % více bílkovin než běžná pšenice, proto má daleko větší energetickou hodnotu a také více zasytí. Mezi nejdůležitější prvky obsažené v kamutu patří selen, což je látka fungující jako antioxidant. Likviduje tak volné radikály a snižuje tím riziko vzniku rakovinových buněk.  Má také antioxidační účinky, podporuje srdce a cévy, chrání zrak a podporuje imunitu.

Další důležitou látkou je zinek a hořčík. Zinek stejně jako selen posiluje naši obranyschopnost a imunitu. Mimo jiné reguluje hladinu cukru v krvi a podporuje naši regeneraci a rekonvalescenci. Proto je kamut vhodný pro lidi, kteří jsou často fyzicky vytíženi.  Hořčík je naopak velice prospěšný pro nervový systém, pomáhá odstraňovat svalové křeče a migrenózní bolesti hlavy, působí jako prevence proti vzniku ledvinových kamenů a celkově se podílí na udržení dobrého psychického stavu. Největší a dosti oceňovanou předností kamutu je, že je to nejméně alergizující potravina.

Jak kamut připravit?

S kamutem se můžete setkat v podobě kamutové mouky. Kamutová mouka má dobré kynoucí vlastnosti a pečivo s jejím přídavkem má krásně zbarvenou kůru. Díky tomu, že kamutová mouka není nijak rafinovaná ani bělená, si udržuje všechny své výživné vlastnosti. Vyznačuje se pak lehkou stravitelností a má mírnou nasládlou oříškovou chuť a vůni. Kamutovou mouku můžete tedy použít při přípravě chleba či jakéhokoliv jiného pečiva a placek.

                Pokud zpracováváte kamutová zrna, vyžaduje to až jednu hodinu napařování, aby dostatečně změkla. Poté mohou být použita jako kaše či příloha. Z kamutu se dále vyrábí také různé nápoje, již zmíněné chleby, dále těstoviny, ale i snídaňové cereálie a pukance.

více

Sirup z agáve

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Sirup z agáve je zahuštěná přírodní šťáva z divokých rostlin kaktusu rostoucích ve středním Mexiku.  Tato šťáva má vysoký obsah polyfruktózy (inulinu), která se mění na jednoduchý cukr fruktózu, a to za předpokladu šetrného zacházení a nepoužití žádných chemikálií.

Proč používat sirup z agáve?

Sirup z agáve je vhodný hlavně jako sladidlo pro diabetiky, lidi s nadváhou a při redukčních dietách. Je to totiž přírodní nerafinované sladidlo, které obsahuje vysoký podíl ovocného cukru, dextrózy – sacharózy a velmi nízké množství klasického cukru – sacharózy. Ve 100 gramech sirupu z agáve je tedy obsaženo až 50 gramů fruktózy, přibližně 18 gramů dextrózy a jen 0,5 gramů sacharózy. Díky vysokému obsahu fruktózy, která je mnohem zdravější, ale i sladší než řepný cukr, je sirup z agáve velmi populární a často používané sladidlo. Má totiž nízký glykemický index, a tak nestimuluje slinivku tak jako ostatní cukry a po jeho konzumaci se nezvyšuje hladina krevního cukru tak rychle jako třeba po konzumaci medu či bílého cukru. Právě proto je vhodný pro diabetiky, ale i pro hypoglykemiky a lidi, kteří mají problém s trávením sacharózy.

Dále sirup z agáve obsahuje i menší množství inulinu, a to přibližně 3 gramy na 100 gramů sirupu, který pozitivně působí na činnost střev a tudíž podporuje i zdravou střevní mikroflóru. V sirupu z agáve můžete najít i velké množství minerálních látek a vitamínů. Z minerálních látek je nejdůležitější obsah železa, které je velice důležité pro lidské tělo. Ale to si samo nedokáže tuto minerální látku vyrobit, proto je nutné železo přijímat v potravě (ve 100 gramech sirupu z agáve je až 16% doporučené denní dávky železa). Dále sirup obsahuje nezanedbatelné množství vápníku, hořčíku a zinku.

Sirup z agáve je snadno stravitelný, napomáhá činnosti žlučníku, trávení tuků a působí preventivně v zanášení cév vlivem vysokého cholesterolu.

 

více

Sirup z jakonu

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Jakon známá také jako rostlina Inků byla součástí původních diet vysokohorských indiánských kmenů žijících v oblasti And. Na území prastaré říše Inků tato rostlina byla pěstována odedávna pro své sladké, křupavé a osvěžující hlízy. Je to nutričně velice zajímavá rostlina, která je navíc i velkým přínosem pro naše zdraví.

Látky obsažené v sirupu z jakonu

Jakon (tudíž i sirup z jakonu) je rostlina vhodná pro redukční dietu a diabetiky. Obsahuje totiž vysoké množství fruktooligosacharidů, díky nimž má sirup z jakonu tak sladkou chuť, a oligosacharidů, které na rozdíl od jednodušších cukrů nezvyšují hladinu krevního cukru v krvi. Fruktooligosacharidy aktivují bifidobakterie a potlačují tak hnilobné procesy ve střevech, tvorbu toxinů a dochází tak k napravení střevní mikroflóry. Díky tomuto procesu dochází také ke snížení hladiny cholesterolu, triglycidů a mastných kyselin v krvi. Konzumace sirupu z jakonu taktéž pozitivně působí na úpravu krevního tlaku, vstřebávání vitamínů a minerálů, ale i zácpy a další civilizační choroby.

Sirup z jakonu dále obsahuje polyfenoly, které jsou obsažené i v červeném víně, a tak přispívá ke snížení rizika kardiovaskulárních chorob. Díky polyfenolům je tento sirup účinnou prevencí civilizačních chorob a zpomaluje stárnutí.

Sirup z jakonu je bohatý na antioxidanty, stopové prvky a mnoho minerálů potřebných pro lidský organismus jako je draslík, vápník a hořčík.

Jak se sirup z jakonu chutná?

Sirup z jakonu má velmi příjemnou chuť blízce připomínající květový med či karamel, ale s mírně ovocným nádechem. Má tmavě hnědou barvu, hustou konzistenci a na rozdíl od medu výrazně nižší kalorickou hodnotu (přibližně 54 kalorií na 100 gramů sirupu).

 

více

Ocet

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Léčivých účinků octa využívali již staří Babylóňané, kdy ho používali k čištění ran a zmírnění otoků. Ocet je zředěná kyselina octová, která se používá jak při výrobě vína (vinný ocet), tak i výrobě jablečného moštu (jablečný ocet), piva (slad) a různých druhů ovocných octů.

Jak ocet působí na lidský organismus

Tělo ocet výborně přijímá. Ten podporuje trávicí enzymy a bakterie, zlepšuje stravitelnost syrového i vařeného jídla, a hlavně omezuje kvasné a hnilobné pochody ve střevech, které vedou k nadýmání a pocitu plnosti či zácpě. Podporuje činnost ledvin, látkovou výměnu, imunitní systém, usnadňuje hojení ran i zánětů, zlepšuje trávení a snižuje tak zápach stolice.

Jak lze ocet použít?

Ocet se používá například ke kloktání. Do sklenice vody se přidají dvě lžíce octa a tato tekutina se pak kloktá. Ocet má však i další použití. Běžně se přilévá do koupele, kdy do jedné napuštěné vany se přidá 250 ml octa a v této lázni se pobývá dvacet minut. Osvědčené jsou i inhalace pro zabránění dýchacích potíží, ale také klystýr na pročištění střev a obklady pro zmírnění otoků. Známé jsou i octové zábaly lýtek pro sražení horečky.

Jaký druh octa kdy použít?

Ocet, který má léčivé účinky, se připravuje z hroznového nebo ovocného vína. Nejléčivější účinky jsou známy u jablečného octa, který pomáhá hlavně při chronických bolestech hlavy a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, dále u bezinkového octa srážejícího vysokou teplotu, vinného a bylinného octa. Vinný ocet pomáhá při různých vyrážkách a dokonce brání vzniku plísní a pomáhá upravit správné pH pokožky.

 

více

Kešu

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Kešu ořechy jsou jedlé nažky ledvinovníku, tropickému stromu příbuzného pistácii a mangu. Nažky jsou uvnitř plodu tohoto stromu, tzv. kešu jablka. Jeden strom je schopný vyprodukovat až 50 g kešu oříšků za rok. Ledvinovník má však i další využití. Z jeho listů se lisuje šťáva, která se dále používá k výrobě alkoholu.

 

Proč zrovna oříšky kešu?

Kešu oříšky jsou lehce stravitelné, mají vynikající chuť a navíc také obsahují dostatek zdraví prospěšných látek. Díky vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin pomáhají lidem s vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Kešu oříšky jsou však známé spíše vysokým podílem hořčíku, kdy ho svým obsahem předčí pouze slunečnicová semínka. Hořčík je velice důležitý pro správnou činnost svalů a nervů a pro správnou stavbu kostí. Je prevencí infarktu a udržuje zdravý oběhový systém. Hořčík také působí jako přirozený uklidňující prostředek a lidé, kteří ho mají nedostatek, mohou trpět podrážděností, nespavostí, náladovostí, špatným trávením, bušením srdce či arytmiemi. Průměrný příjem hořčíku by měl činit přibližně 300 mg denně, kdy kešu oříšky obsahují až 260 mg hořčíku na 100 g.

Taktéž mají kešu oříšky léčebný účinek na oči, sliznici a podporují růst buněk. Jejich konzumace se doporučuje i při bolestivé menstruaci či při angině pectoris. Co se týče vitaminů, obsahují kešu oříšky dostatek vitamínu A, B1, E. Z minerálních látek již zmíněný hořčík, dále železo a zinek. Obsahují asi 50 % tuků, 20 % bílkovin a 25 % cukrů.

 

Použití kešu oříšků

Kešu oříšky se přidávají do různých pokrmů pro zvýraznění chuti. Jejich největší výhodou je, že se hodí jak do slaných, tak i do sladkých jídel. Na trhu lze nalézt různé variace oříšků kešu – kešu v medu, cukru či v jogurtu, solené kešu nebo pražené kešu. Stačí si jen vybrat. Ale pozor, někdy kešu mohou vyvolat alergické reakce.

 

více

Sójové boby

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Sójové boby jsou mnohdy nazývány rostlinným masem, a to kvůli vysokému obsahu bílkovin. Sója je již tisíce let oceňovanou plodinou zemí Dálného východu. Sója je obživou asi jedné miliardy obyvatel a je vhodná pro lidi všech věkových kategorií.

Léčivé účinky sójových bobů

Odborníci uvádí, že konzumace sóji díky jejímu vysokému obsahu bílkovin může nahradit konzumaci masa. Díky tomu také pozitivně působí při léčbě civilizačních nemocí, chorobách srdce a vysokém krevním tlaku, angíně pectoris, ateroskleróze a revmatických onemocnění. Sójové boby ale na rozdíl od masa, mléka a vajec neobsahují tak škodlivý cholesterol, a proto působí ochranně před aterosklerózou.

Sójové boby taktéž obsahují vysoký podíl minerálních látek, z nichž nejdůležitější je vápník, draslík, mangan a železo. Díky těmto látkám je vhodné je užívat hlavně při revmatických onemocněních, dně, osteoporóze a osteomalacii, kazivosti zubů, překyselení, pálení žáhy, ale i ekzémech a vyrážkách.

Podobně jako jiné luštěniny obsahuje sója až 5 % vlákniny, a proto při pravidelné konzumaci dokáže odstranit zácpu a preventivně působí proti hemeroidům, střevním vychlípeninám a nádorům. Všeobecně sójová strava je vhodná při problémech trávicího ústrojí, tudíž jater, žlučníku, žaludku, slinivky a střev.

Významné jsou i minerální látky, a to hlavně vápník a hořčík. Tato kombinace velmi příznivě působí na nervovou soustavu. Dále obsahují také sodík, draslík a vápník. Sójové boby a výrobky z nich jsou zdrojem velmi kvalitních tuků, které svými nasycenými mastnými kyselinami chrání zejména srdeční a mozkové cévy, a tak zabraňují vzniku infarktů a mozkových mrtvic.

Pro zajímavost obsahuje 35% bílkovin, 30% škrobů a 18% tuků s poměrně značným podílem lecitinu.

 

 

více

Pohanka

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Pohanka je bezlepková potravina velmi prospěšná lidskému organismu. Je známa spíše jako potravina pro chudé, ale skrývá v sobě velké bohatství. Dokáže totiž léčit a ochraňovat celý náš cévní systém.

Původ pohanky

Pohanka byla původně pěstována ve střední Asii především v Himalájích, kde se vyskytovala spíše jako planá rostlina. Místní obyvatelé však objevili výživnou a energetickou hodnotu jejích semen a začali pohanku sami pěstovat. Do Evropy se dostala až spolu s expanzí asijských kmenů a pěstuje se zde už okolo 700 let.

Pohanka obsahuje zdraví prospěšné látky

Pohanka obsahuje pro člověka velice důležité minerály, vitaminy, vlákninu, 18 různých aminokyselin, ale hlavně také rutin, který podporuje vstřebávání vitaminu C a je důležitý pro pevnost a pružnost cévních stěn. Pomáhá tak zastavovat krvácení, je prevencí modřin, pomáhá léčit hemeroidy a snižuje krvácivost nosu a dásní. Významný je také příznivý účinek rutinu na křečové žíly.

Pohanka také pomáhá při žaludečních potížích a ženám trpícím silným menstruačním krvácením. Navíc je bohatým zdrojem zinku, jenž je pro naše tělo důležitý hlavně v zimním období – posiluje totiž naši obranyschopnost a slouží tak jako prevence před onemocněním chřipkou či nachlazením.  Díky obsahu cholinu pohanka regeneruje jaterní buňky. Dále snižuje riziko trombózy, infarktu a mozkové mrtvice a dokonce odstraňuje popraskané žilky v oku.

Jak “uvařit” pohanku

Příprava pohanky je velice snadná. Pro zachování všech důležitých látek je však důležité ji v žádném případě nevařit (už při cca 80 stupňů se ničí důležitý rutin), jen zalít horkou vodou a pod pokličkou nechat nabobtnat. Dále ji můžete různě ochucovat či míchat s jinými přísadami. Využití pohanky je bohaté – používá se při přípravě různých placek, příloh, polévek, pomazánek, kaší, ale i k pečení koláčů, buchet či lívanců.

 

 

více

Hrách

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Hrách setý patří k nejstarším potravinám mírného pásma. Jeho zelené kuličky jsou bohatou zásobárnou látek a to jak za syrova, tak ve zpracovaném tvaru v různých podobách. Patří mezi rostliny, které plodí velmi rychle a tak je vhodnou plodinou pro pěstování na našich zahrádkách. Kromě skvělé chuti by Vás mohly zajímat i jeho pozitivní účinky na Vaše zdraví.

Proč zrovna hrášek?

Hrách je velice cenný zdroj bílkovin. Stejně jako čočka totiž obsahuje rostlinné bílkoviny a je tak vhodnou alternativou masa. Právě díky vysokému obsahu bílkovin hrách dostatečně zasytí a dodá Vám potřebné množství energie. Je proto vhodný hlavně pro fyzicky pracující lidi, sportovce, vegetariány a vegany či děti v době vývinu.

Hrášek také obsahuje velké množství vitaminu C a to hlavně za syrova. Dále karoten pro dobrý zrak, vitaminy skupiny B pro mentální nervy, pevné zdraví, ale také i zdravou pleť, vlasy a krevní oběh.  Důležitý je i vysoký obsah hořčíku, vápníku, fosforu, mědi a hlavně vlákniny, která pomáhá čistit náš zažívací trakt od toxických látek a snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Díky vysokému obsahu proteinů, minerálů a vitamínů je hrách také vhodný pro těhotné a kojící ženy. Preventivně totiž působí i při vývoji nervové soustavy plodu.

Jediné proti této jinak nadmíru zdravé potraviny je všem známé nadýmání a plynatost po jeho pozření. I to lze ale snadno obejít a to použitím vhodného koření při jeho přípravě.

Hrách v kuchyni

Hrách se může konzumovat už v syrovém stavu, a pokud je měkký, je i velice chutný a hlavně zdravý. Jeho úpravami se totiž snižuje množství obsažených vitaminů, proteinů, minerálů a bílkovin. Konzervovaný hrách pak může mít až o 30% méně vitamínů. Může se však jíst i vařený, doba varu by však neměla překročit 5-10 minut, pak hrách ztrácí skoro celý obsah vitamínů.

více

Fazole adzuki

Publikováno 14.10.2010 | Autor: Petra | 0 komentářů

Fazole adzuki jsou známé spíše v Japonsku, kde jsou spolu se sójou nejoblíbenějším druhem luštěnin. Patří také k velice důležitým ingrediencím na přípravu vegetariánských jídel. Jsou to malé podlouhlé fazolky tmavě červené až hnědé barvy a mají spíše sladkou, ale dosti výraznou chuť. Taktéž se jim říká vigna hranatá.

Adzuki pro zdraví

Fazole adzuki jsou lépe stravitelné než ostatní luštěniny a mají pozitivní vliv na funkci ledvin. Díky vysokému obsahu fosforu pomáhají také při léčbě únavy i při její prevenci. Dále obsahují vysoké množství rostlinných bílkovin a vápníku.

Pro lidi zajímající se o čínskou medicínu mají fazole adzuki velký význam v souvislosti s jin a jang harmonií. Díky tomu, že zesilují jangový charakter, jsou v Číně a Japonsku velmi používanou luštěninou. Podle čínsko-japonské medicíny jsou právě ledviny centrem životní energie, a tak fazole adzuki, které, jak už bylo řečeno, mají pozitivní vliv na funkci ledvin, jsou pro Číňany a Japonce opravdu nezbytnou součástí denního jídelníčku.

Pro zajímavost jejich nutriční hodnoty jsou na 100 g: 440 kalorií, 21 g bílkovin, 60 g sacharidů a 1,4 gramů tuků.

Adzuki v kuchyni

Fazole adzuki mají stejnou dobu varu jako rýže. Známý japonský pokrm složený právě ze směsi rýže a fazolí adzuki se nazývá „adzuki-mochi”. Samotné fazole adzuki mají velice pestré využití. Lze z nich dělat různé polévky, pomazánky, kaše, nákypy, saláty či nádivky. Dají se také koupit v podobě polévek, pokrmů z rýže a mouky. Právě z této mouky jsou vyráběny bonbóny a marmelády. Nejchutnějším a také nejčastěji připravovaným pokrmem z fazolí adzuki je jejich směs s rozinkami. Jediné, co se nedoporučuje při jejich přípravě, je ochucování příliš aromatickým a výrazným kořením. Ztratila by se pak totiž jejich báječná oříšková chuť.

více

celkem 40 článků na 4 stranách