Možná, že mnozí navrhnete fakt, že je chléb a obilná strava přírodního původu. Samozřejmě budete mít pravdu, ale jinak je tento produkt pro lidský organismus absolutně nevhodný. Za syrového stavu je zrno příliš tvrdé na to, aby se dalo rozkousat, proto je zapotřebí je prohnat pecí a vytvořit z nich hlenotvornou a kyselinotvornou hmotu.

Původce závažných onemocnění

Chleba a přidružené produkty z obilí obsahuje cukry mnohomocné a ty jsou pro lidský organismus naprosto nevhodnou a zároveň těžko rozpustnou substancí. Škrob se v navíc v peci promění v mazovitou hmotu a veškeré cukry o to více zhutní. Zmazovatělý cukr se v těle nerozštěpí a tím se připravuje orné pole pro zasetí těch nejzávažnějších onemocnění, které mají plíživý průběh a objeví se, až po několika desítkách let jako vyústění prohřešení se vůči přírodním zákonům.

Podívejme se na civilizační problém ohledně cukrovky. Dříve to byla výsada starších lid, dnes se tato nemoc dotýká i mladistvých a dětí. Degenerativní návyky se dědí a s každou novou generací se náchylnost k nemocem prohlubuje. Stáváme se nebezpečnými sami sobě.

Absolutně nerozpustná molekula

Škrobová molekula je absolutně nerozpustná. Nepodaří se vám ji narušit ve vodě, alkoholu ani éteru, proto má tak ucpávající účinek na játra. Nadměrná, ale i pravidelná konzumace obilného zrna a vynikajících pekařských výrobků má za následek tvorbu písku a kamenů ve žlučníku a ledvinách.

Produkty z mouky napomáhají ke sraženinám v cévách, kapilárách, způsobují hemeroidy, vznik nádorů, rakoviny a další zdravotní komplikace. Jelikož není škrobová molekula rozpustná a tělo neví, jak s ní naložit, vyšle ji bez absolutního využití skrze lymfatický oběh pryč z těla. V případě, že je standardní vylučovací systém přetížen povlakem na stěnách střev, který se mimo jiné také tvoří z obilných produktů, tak se stane jediným východiskem kůže. To má za následek tvorbu uhrů.

Závažné komplikace

• Pokud by si měli bakterie vybrat nejvhodnější prostředí pro útok na náš organismus, tak by určitě volili škrobový podklad. Nebezpečí přichází v pozdějším věku, kdy orgány ztrácejí své přirozené napětí. Nepřetvořený škrob může prorazit sliznici tenkého střeva a vznikne osmóza. Krevním řečištěm putuje do jater a následně i do moče. S ostatními pozůstatky látkové přeměny se po té považuje za diabetický stav.
• Zmazovatělý obilný škrob přijímaný z chleba a ostatních výrobků, není tak lehce stravitelnou potravinou jako ovoci a zelenina. Jeho přítomnost v našem těle ztěžuje průtok krve a v malých vlásečnicích vytváří krevní sraženiny, to má za následek křečové žíly, otevřené vředy na nohách a hromadění vody v nich.
• Krevní cukr vytvořený z obilného škrobu přetěžuje průdušky kašlem, chrapotem a vyvolává záněty průdušek a plic.
• Chléb mimo jiné vyvolává kvas, jakmile se tedy tento produkt dostane do teplého těla člověka 37°C, tak se tento kvas uvede do chodu. Tento neblahý efekt musí být ihned neutralizován za pomocí zásaditých minerálních látek, které jsou odňaty ze žaludeční slinivky. Při dlouhodobé konzumaci obilných produktů snadno propukne zánět slinivky břišní, žaludku nebo tvorba vředů.

Autor: Anežka,  www.PrirodniCestou.cz

Šíření tohoto originálního článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy. Díky.

Bílkoviny jsou nepostradatelnou součástí dobře fungujícího těla. V prvních dvou letech života jde o nejdůležitější stavební kámen pro celý organismus.

Vhodné je také zohlednit individuální fyzické zatížení každého člověka. Těžce pracující člověk vyžaduje větší přísun bílkovin, než ten, co pracuje v kanceláři.  Pokud se tedy posadíme do restaurace, MĚLI bychom během několika málo minut poznat, kdo pracuje manuálně a kdo ne. V praxi to spíše ale většinou nepoznáte, protože spousta těch, kteří mají sedavý způsob života, dokáži sníst až neuvěřitelné množství jídla… A ještě to odůvodňují potřebou kvalitních živin, zvláštní, že?

Jak tělo zpracovává živočišné bílkoviny

Škodlivá chemická reakce

Klasický oběd v podání např. těstovin či brambor s masem nebo  knedlíkem, masem a omáčkou vás zkrátka k zdravě fungujícímu tělu nepřivede a asi už chápete, proč po něm máte chuť na šlofíka.. 

Zdravé tělo se neobejde bez energie. Každá buňka v našem lidském organismu vyžaduje neustálý přísun paliva.  S příjmem vždy úzce souvisí i výdej, proto je důležité mít odpadní roury v dokonale zachovaném a čistém stavu. Lidský organismus cukr potřebuje, ale pouze ten přírodní.   Ideální forma cukru se vyskytuje pouze v zelenině a ovoci.

Pokud jíme převážně vařenou stravu, tak svůj celý trávicí trakt nadmíru zatěžujeme. Usazují se v nás škodlivé látky a ty po té omezují činnost střev, ledvin a dalších orgánů. Sacharidy se skládají z uhlíku, kyslíku a vodíku. Do této oblasti jsou zahrnuty škroby, glykogen, cukry, dextriny a celulóza. Rozdělují se podle přesně stanoveného počtu atomu uhlíku a taktéž podle kombinace jednotlivých cukrů. Naše tělo nejvíce zajímají organické sloučeniny uhlíku. To je ta pravá substance, která nám dodává tolik potřebnou energii a je pro správný chod lidského organismu naprosto nepostradatelná. Všechny rostliny získávají sacharidy pomocí fotosyntézy. Celulóza je tak hlavní složkou buněčných stěn každé rostliny, jakmile tuto rostlinu sníme, tak svému tělu dodáme jedinečného pomocníka v rámci úklidu našich střev a zároveň buňkám poskytneme přirozený zdroj energie

Co se děje s cukry v našem těle

Glukóza je druh jednoduchého cukru, který je nejhojnější organickou sloučeninou na naší Zemi. Jak jistě víme, tak naše tělo dokáže využívat výhradně látky v té nejjednodušší formě, proto jsme obdařeny trávicím traktem, aby si z potravy vybral jen ty nejjemnější struktury živin. To znamená, že všechny složité cukry se v nás musí nadále štěpit. Ihned na to, jakmile se organismu podaří složitý cukr (disacharid, polysacharid) rozštěpit na glukózu, tak směřuje stěnami střev do krevního řečiště a tím vznikne plnohodnotná energie. V případě, že jíte rafinované nebo složité cukry, tak dochází k okamžitému zahlcení glukózou. V těle vznikne abnormální nadbytek uhlíkových molekul. Je dokázáno, že nadbytečný uhlík je přeměňován v kyselinu uhličitou a oxid uhličitý, které jsou po velkém úsilí vyloučeny plícemi, ledvinami a kůží. Tyto chemické látky jsou kyselinotvorné a pro tělo naprosto nežádoucí, právě z těchto důvodů vzniká i k překyselení celého organismu.

Jsme cukrem zahlcení

Moderní společnost je zahlcena vším, jen ne tím nejlepším. Přebytek bílkovin a cukrů v každodenní potravě je alarmující a je příčinou všech civilizačních nemocí. Velké zastoupení složitých a rafinovaných cukrů v našem stravování nutí slinivku břišní k nadměrné produkci inzulínu. Zároveň zatěžujeme své ledviny a játra. Přijatá energie je krátkodobá a má spoustu vedlejších a nežádoucích dopadů na celý náš organismus. Teď je potřeba si uvědomit fakt, že kromě cukrů se doslova přecpáváme bílkovinou a tuky, proto je dnes těžké přijít k lékaři, aby v čekárně nesedělo nejméně pět pacientů se zdravotními potížemi vyvolané nesprávným životním stylem. Naštěstí nám stvořitel nadělil syrové ovoce a zeleninu, které obsahují pouze jednoduché cukry, aminokyseliny potřebné ke stavbě a opravě buněk a mastné kyseliny. Jednoduchý cukr posiluje buňky a dodává jim potřebnou energii. Jde o nejlepší preventivní a podpůrný prostředek při léčbě rakoviny. Rakovinové buňky byly dříve buňkami normálními, jenom je acidóza připravila o vitalitu a zdraví. Nápravu těchto buněk máme pouze ve svých rukách. Jednoduchý cukr je základním palivem pro tělo. Oproti tomu bílkoviny a tuky bychom měli využívat jen v nejnutnějších situacích, jelikož poškozují buňky.

Závažná škodlivost cukrů

Ze všeobecného hlediska jsou lidé přesvědčeni o škodlivosti cukrů. Cukrovka ztěžuje život jak dospělým, tak i dětem. Ovšem situace se má tak, jakoby nám tato skutečnost jedním uchem vešla dovnitř a druhým záhy ven. Pokud pravidelně jíte rafinovaný cukr v jakékoliv jeho podobě, tak nepříznivě ovlivňujeme vnitřní prostředí a značně přispíváme k celkovému překyselení organismu.

Omezení cukrů – dobrý začátek

Cukr na náš organismus působí podobně jako jakákoli jiná návyková látka a není zase tak jednoduché se bílému, rafinovanému cukru úplně vyhnout. Pro začátek jej zkuste zkrátka trochu omezit a při domácím vaření a pečení používat různá náhradní sladidla jako je agáve sirup, stévie, různé obilné sirupy nebo tmavý cukr v BIO kvalitě.

Autor: Petra Šarmová

Šíření článku je možné pouze nekomerčním způsobem, v nezkrácené a neupravené podobě s připojením jména autora a s aktivním odkazem na tyto stránky www.PrirodniCestou.cz a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně celé této poznámky.

.