Archiv autora: Petra

Máte odvahu najít skrytý význam své nemoci?

Zamysleme se dnes nad tím, proč vlastně naše nemoci vznikají… Proč onemocníme? Je to opravdu jen shoda nešťastných náhod nebo to vše má hlubší význam?

Nemoc  je nerovnováha, na tom se dnes shodnou asi všichni. Něco v nás není v harmonii, něco vybočilo ze správného směru, něco se „pokazilo”..

Co zapříčinilo, že jsme ztratili životní sílu, a tak umožnilo nemoci rozvinout se a bujet, co nás zbavilo schopnosti odolávat a oslabilo naši rovnováhu?

NE-MOC nad vlastním životem

Přiznat si, že si za svůj život, svoje radosti i starosti můžeme sami, že jsou důsledkem našich dřívějších rozhodnutí – to není snadné, sama moc dobře vím. 

NE-MOC je nechuť nebo strach převzít odpovědnost za svůj život.

Jsme-li nemocní, tato „pravda” nás příliš nepotěší, může nás i pořádně naštvat. Dokud však toto nepochopíme, nemáme život ve svých rukách a jen pasivně čekáme, co se s námi asi tak dál stane. 

Obviňujeme ze svých trápení jiné lidi nebo nejrůznější negativní vlivy. Nedostatek peněz, špatné rodiče, nesnesitelného partner, protivného šéfa, viry, nehody nebo cokoli jiného. To ten a to nám zničilo a ničí život. My nic, my vše myslíme dobře a tolik se snažíme.. Za žádnou cenu si nechceme připustit, že si život ničíme vlastně sami. Vždyť by to bylo nelogické, že? Jenže..

Není to partner, který nám nerozumí, ani vypočítavé bakterie, které si jako svoji oběť vybraly zrovna nás  – je to náš postoj k sobě samému, k životu a naše vlastní očekávání. To vše tvoří naše představy o světě, do nichž se snažíme napasovat realitu. Ta se samozřejmě do našich formiček nevejde a dává to nevybíravě najevo. My pak pociťujeme frustraci, zklamání, ukřivděnost, rozhořčení, nepochopení, bezpráví – jen proto, že svět je takový, jaký je, a ne takový, jaký bychom ho mít chtěli – a my se s tím ne a ne smířit.

Nemoci z frustrace?

Frustrovaná mysl, která se neustále motá v koloběhu obviňování, hledání viníka, touhy po pomstě nebo trestu za to, co jí bylo způsobeno. Taková mysl oslabovaná sebelítostí, pasující se do role mučedníka, který za nic nemůže, ale všechno se proti němu spiklo – je slabá a nemoc ji dříve nebo později dostihne.

Všechny naše pocity viny, selhání, naše frustrace se projeví na duchu i na těle. Jenže my se jim nechceme postavit tváří v tvář. Naopak – hledáme, koho bychom obvinili, místo abychom si náš problém přiznali a začali jej řešit. Jen tak máme totiž možnost vykročit směrem ke skutečnému uzdravení, ne jen k zahlazování stop.

Život bez brýlí, život bez příkras

Prvním krokem k uzdravení vlastní mysli i těla je sundání slepeckých brýlí – nebo lépe řečeno růžových brýlí. Toho obrazu, který si o světě tvoříme už od malička, a který si tak urputně cpeme před obličej, abychom neviděli svět skutečný.

Tím, že si přestaneme lhát (spíše nalhávat), odhalíme skutečný svět.

Ano, onemocnět může i tak. Podstatné ale je, že budete ochotni se zamyslet PROČ. Ne jen řešit, aby se nemoc nepříjemně neprojevovala a neobtěžovala vám život, ale odvážit se původu své nemoci porozumět a změnit ve svém životě tu nerovnováhu, která jí způsobila.

S chutí a odvahou do toho.. Získejte na svým životem MOC :-)

více

Ovariální cysty

Ovariální cysty nebo cysty na vaječnících trápí stále více žen. Jedním z důležitých poslání ženy je přivést na tento svět dítě. Na to, aby se tak mohlo stát, musí být žena po reprodukční stránce zdravá.

Cysty na vaječnících představují komplikace nejen při početí, ale i v období, kdy žena na možnost početí vůbec nemyslí. Reprodukční zdraví je velmi důležité v každém období a každá žena by měla vědět, že existují způsoby, kterými může své pohlavní zdraví podpořit.

Kdo má zvýšené riziko rozvoje cyst na vaječnících?

Cystami na vaječnících jsou ohroženy zejména ženy, které mají nepravidelný menstruační cyklus. Jejich pohlavní hormony nejsou v takové rovnováze v jaké by měly být, což může být příčinou vzniku ovariálních cyst. Stejně jsou více ohroženy ženy, jejichž první menstruace nastala před 11. rokem života a ženy s vyššími zásobami tuku v horní polovině těla. I kouření cigaret se považuje za rizikový faktor rozvoje cyst na vaječnících.

Co je to ovariální cysta a jaké druhy známe?

Cysta je obecně útvar s vlastní epitelových výstelkou, který je naplněn tekutým obsahem. V případě ovariálních cyst jsou lokalizovány zejména na vaječnících. Z histologického hlediska rozeznáváme několik druhů ovariálních cyst.

Folikulární cysta – vzniká v případě, že nedojde k ovulaci a folikul, který by normálně vypudil vajíčko se promění na cystu. Takové cysty mohou během jiného menstruačního cyklu praskat, co je příčinou poměrně výrazných bolestí. Folikulární cysty jsou však obvykle bez symptomů a po pár měsících samy zmizí.
Cysta ze žlutého tělíska – po každé ovulaci se folikul přemění na žluté tělísko, které produkuje látky potřebné v průběhu těhotenství. Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko nemá žádnou další funkci a jednoduše zanikne. Někdy se však může naplnit tekutinou a vznikne cysta. Cysty ze žlutého tělíska se obvykle nijak neprojeví a mizí bez vnějšího zásahu.
Hemoragická cysta – cysta naplněná krví, která může způsobovat bolest.
Čokoládová cysta – vzniká při zanesení tkáně dělohy do vaječníku. Může být příčinou opakované bolesti při menstruaci, protože děložní tkáň ve vaječníku prochází stejnými změnami jako tkáň dělohy lokalizované přirozeně. Ženy s tímto druhem cyst mají obvykle problém otěhotnět.
Dermoidná cysta – druh benigního nádoru, který způsobuje problémy tehdy, pokud dojde k jeho zánětu. V takovém případě se projevuje bolestmi.
Cystadenóm – další druh benigního nádoru. Jeho komplikací je fakt, že může narůst až na velikost 30 cm.
Polycystické vaječníky – nejčastěji se vyskytují u žen s poruchou hormonální rovnováhy. Malé cysty jsou roztroušeny po celém vaječníku. Takové cysty jsou poměrně časté az hlediska cyst na vaječnících nejčastěji. Předpokládá se, že se vyskytují až u 4-7% žen v reprodukčním věku.

Přírodní přípravky v boji s cystami

Nejvíce žen je ohroženo rozvojem cyst z důvodu nedostatečné hormonální rovnováhy. Přírodní produkty, které napomáhají navrátit ztracenou rovnováhu.

Pupalkový olej – navrací rovnováhu celému systému ženských pohlavních hormonů. Výborně harmonizuje menstruační cyklus.
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) snižuje stres a stimuluje vyplavování endorfinů – hormonů štěstí, čímž snižuje vliv stresu na menstruační cyklus.
Bez černý (Sambucus nigra) – pomáhá zmenšovat již existující cysty.

více

Konzumní společnost škodí zdraví!

Úžasná ukázka z velmi zajímavé knížky..  :-) 

„Pane doktore, je mi zle. Prý máte volno až za týden a já bych potřeboval, abyste se na mne podíval ještě dneska.” Muž v telefonu měl sevřený hlas. Dohodli jsme se, že přijde okolo čtvrté, po skončení řádné ordinace. Dorazil na minutu přesně. Pětačtyřicátník s nakrátko ostříhanými vlasy a postavou zápasníka. Podnikatel Karel T. z nedaleké vesnice. Už při poslední návštěvě si stěžoval, že má problémy ve firmě. Ke všemu se ještě soudí o majetek s bývalou manželkou. Na první pohled byl v obrovském napětí. Místo obvyklé suverenity měl ve tváři strach.

O diagnóze nebylo pochyb:panická úzkost. Ještě než dosedl na židli, spustil: „Týden´mám šílené bolesti hlavy a závratě. Svírá se mi žaludek, buší srdce. Vůbec nemůžu spát a pořád se to zhoršuje. Nechápu, co se to se mnou děje. Mám strach, že je to něco vážného.” Slovo „mám” opakoval často. Ještě nedávno měl zdraví. Teď má choroby. Aby měl zase svoje zdraví, potřebuje mít svéholékaře. Zdraví je pro něj majetkem, o který dočasně přišel. A lékař je od toho, aby mu zdraví zase obstaral. Platí si přece zdravotní pojištění.

Uplynulých patnáct let nedělal Karel T. nic jiného, než rozšiřoval firmu a opevňoval svůj dům. Vynikal dravostí a bezohledností. Přestože je chlap jako hora, chováním připomíná malé děcko. Musí mít všechno, co vidí. Na pohovce Sigmunda Freuda by se dozvěděl, že jde o vývojově primitivní způsob chování. Freud jej nazýval análně erotickým obdobím a děti jím procházejí před dosažením dospělosti. Vyznačuje se orientací na vlastnění, a pokud přetrvá do vyššího věku, vede ke vzniku tzv. análního charakteru neboli sobeckého lakomství.

Podle Freuda je člověk výlučně orientovaný na majetek a jeho vlastnění nezralou, neurotickou a duševně nemocnou osobou. Společnost, v níž mají rozhodující vliv lidé análního charakteru, je svým způsobem šílená. Po zkušenostech s desítkami pacientů s „chorobopisem” podobným Karlovi T. mi ale připadá, jako by převládalo přesvědčení, že je takový způsob života naprosto přirozený. O něco později po Freudovi řekl Erich Fromm, že „nekonečná spotřeba nikdy nemůže naplnit vnitřní prázdnotu, nudu, osamělost a depresi”.  

Konzumování má dvojsečnou kvalitu. Na jedné straně snižuje strach, protože to, co spotřebujeme, už nám nikdo nevezme. Bohužel nás také nutí, abychom konzumovali pořád víc. To, co jsme už jednou spotřebovali, nás nemůže uspokojit nadlouho. A tak roste společnost notoricky nespokojených, vystresovaných a osamělých lidí.

Pacienti s úzkostí a depresí zaplavují ordinace. Podle známého odpůrce klasické psychiatrie R. D. Lainga se ale nejedná o duševní choroby v pravém slova smyslu, nýbrž„o strategii, kterou si člověk vytváří, aby mohl žít v podmínkách, které nejsou k životu”. Aniž si to většina pacientů uvědomuje, stávají se obětí společenského uspořádání, které je se zdravím neslučitelné. Žijí totiž ve společnosti, které vládne víra v „experty”. Ne že by všichni experti byli špatní.

Umění pilota prostě věřit musíte, jinak nemůžete nasednout do letadla. A jogurt je také rozumné zkonzumovat před datem vyraženým na obalu. Problém ale je, že lidé důvěřují expertům i ve věcech, které mají mít ve vlastních rukou. Vzývají všeuměly v bílých pláštích s fonendoskopem. Věří, že je „opraví”, aby mohli dál spokojeně konzumovat.

Opravit Karla bohužel dost dobře nejde. Dal jsem mu injekci na uklidnění a poslal k psychiatrovi. Odnesl si od něj několik balení léků. Stejně tak dopadl u kardiologa, internisty i neurologa. Uleví se mu, ale ne na dlouho. Zjistí, že mu prášky trochu pomohly, a tak se začne pídit po dalších. K žádné skutečné léčbě ale nedojde. Být zdravý totiž znamená vzdát se sobectví. A to se mi Karlovi vysvětlit nepodařilo. Brání mu v tom iluze, že by „chudý” nemohl vůbec žít. Představa, že by přišel o svůj majetek, jej naplňuje ještě větší úzkostí. Je análním charakterem uprostřed anální společnosti. Oba čeká stejný osud. Zběsilé potírání příznaků. Bude dál plnými ústy konzumovat. Na bolest hlavy aulin, na závratě betaserc, proti depresím seropram, na vysoký daklokren, na žaludek omeprazol, na spaní stilnox. Až do análního konce. 

Zdroj: Mým marodům, Jan Hnízdil 

více

Neplodnost žen – Infertilita

Mít děti je životním touhou většiny žen. Téměř každá žena vidí ve své budoucnosti potomka, kterému dá život. Ne každá žena však je natolik šťastná, že se jí to bez problémů podaří. Mnoho žen dnes bojuje s infertilitou – neplodností, která nemusí být trvalá, ale dokáže zkomplikovat a znepříjemnit ženě i jejímu partnerovi život.

Jak probíhá normálně oplodnění?

Každá žena v reprodukčním období má menstruační a ovulační cyklus. Během nich každý měsíc dozrává vajíčko a děloha se připravuje na jeho přijetí. Ve středu menstruačního cyklu dochází k ovulaci, což je vypuzení zralého vajíčka z vaječníku. Takové vajíčko cestuje vejcovodem, kde pokud narazí na spermii, dojde k oplodnění. Vajíčko a spermie splynou a dají tak základ novému člověku. Oplodněné vajíčko se pak přesouvá vejcovodem směrem k děloze, která ho už očekává připravena. Do její stěny se vajíčko následně usadí a začne se jeho další vývoj. To vše se samozřejmě děje pod kontrolou pohlavních hormonů. Na to, aby žena otěhotněla musí být tedy splněny minimálně tři kritéria. Pohlavní styk se musí odehrát během ovulace, vajíčko i spermie musí být v pořádku a pohlavní hormony musí být ve správné rovnováze.

Jaké jsou příčiny neplodnosti?

Problém může nastat kdekoliv na cestě z vaječníku až po správné usazení oplodněného vajíčka v děloze. Řeč je zejména o stavech když:

– Vaječníky nejsou schopny poskytnout dozrálé vajíčko
– Dozrálé vajíčko se nedokáže přesunout z vaječníku do dělohy
– Oplodněné vajíčko není schopno sídla v děloze
– Oplodněné vajíčko nepřežije po usídlení v děloze

Tyto problémy mohou být vyvolány různými faktory a stavy, které probíhají v ženském těle. K takovým řadíme zejména:

– Záněty vejcovodů a vaječníků
– Cysty na vaječnících (zejména polycystické vaječníky)
– Endometrióza (přítomnost tkáně dělohy ve vaječnících)
– Nádory ženských pohlavních orgánů
– Obezita
– Vyšší věk
– Chronické metabolické onemocnění (diabetu mellitus)
– Nadměrné cvičení
– Kouření a nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu

Prevence neplodnosti

Pokud se pár rozhodne počít dítě, bylo by dobré vědět, že existují způsoby, které mohou šanci na otěhotnění zvýšit. Každá žena s úmyslem mít dítě by měla myslet na:

Zdravý životní styl – snížit konzumaci (ideálně vyřazení) alkoholu a kofeinu, přestat s kouřením, přestat nadměrně cvičit, zařadit do jídelníčku zvýšené množství ovoce a zeleninu a udržovat optimální tělesnou hmotnost.

Prevenci případně léčbu onemocnění – chránit se před sexuálně přenosnými chorobami, pokud již došlo k nákaze urgentně je léčit, léčit a kompenzovat diabetes mellitus a jiné chronické onemocnění

Správné načasování – s otěhotněním netřeba rozhodně čekat příliš dlouho. I když může každá žena teoreticky otěhotnět až do menopauzy, ví se, že šance na otěhotnění po věku 35 let skutečně klesají.

Nepolodnost a pomoc z přírody

Šance na otěhotnění se dají zvýšit také pomocí přírodních látek. Vždy je důležité dopřát tělu i nové přicházející dušičce čas.. :-)

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – její výtěžek rhodiolin působí tlumivě na nervový systém, čímž snižuje vliv stresu na reprodukční funkce a na vyplavování hormonů.
Pupalkový olej – reguluje sekreci ženských pohlavních hormonů a podporuje fertilitu.
Bílá vrba (Salix alba) – má výborné protizánětlivé účinky, čímž je určena pro boj se zánětlivými onemocněními vaječníků a vejcovodů.

více

Krátkozrakost – myopie

Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů. Dnes se za nejdůležitější smysl považuje podle odborníků hmat. Zrak je hned za hmatem na druhém místě. Nároky na zrak jsou dnes opravdu vysoké. Denně díváme do počítačů, televize nebo knih, přičemž své oči namáháme. Zdravé oči jsou základem kvalitního zraku. Existuje mnoho poruch zraku ak těm nejčastěji vyskytujícím se patří myopie – krátkozrakost.

Jak funguje zrak?

Vše co kolem sebe máme vidíme pomocí zraku. Pro správnou funkci zraku potřebujeme ve zkratce oči, oční nervy a mozkové centrum, které podněty přiváděno z okolí zpracuje. Podstatou správného vidění je promítání obrazu na sítnici. Obraz se z okolního světa přenáší na sítnici, od žluté skvrny, která je místem nejostřejšího vidění. Tam vzniká nervový vzruch, který se dále optickým nervem šíří do mozkové kůry. Pokud se obraz na sítnici koncentrována ve žluté skvrně, vznikají poruchy vidění.

Co krátkozraký člověk vidí a co ne?

Krátkozrakost je porucha, při které člověk vidí blízké věci v pořádku. Problém má s viděním do dálky. Čím vyšší stupeň krátkozrakosti člověk má, tím menší je vzdálenost, na kterou dokáže zaostřit. Myopie se může u člověka rozvinout náhle nebo postupně. Nejčastěji postihuje děti od 6 do 12 let a často se zhoršuje v průběhu puberty, kdy roste oční koule a porucha se prohlubuje.

Jak se krátkozrakost projevuje?

Každý člověk, který trpí na myopii nevidí dobře do dálky. To znamená, že předměty lokalizované daleko jsou pro něj rozmazané. Právě proto jsou krátkozraký lidé rizikovou skupinou řidičů motorových vozidel. U dětí se obvykle projeví krátkozrakost neschopností číst z tabule ve škole. Děti i dospělí lidé mají problém s čučíme televize nebo s díváním promítání v kině. Člověk s myopií se dívá do dálky s přimhouřenýma očima. Lidí s krátkozrakostí obvykle trápí i bolesti hlavy, protože namáhají nadměrně celý zrakový aparát.

Kdo by si měl dávat na krátkozrakost pozor?

Ví se, že krátkozrakost se vyskytuje v rámci rodin. To znamená, že se dědí (spíše asi tento “pohled na svět”.. :-). Riziko rozvoje myopie u dětí je zvýšené pokud je jeden rodič krátkozraký a ještě více, pokud mají poruchu rodiče oba.

Zrak se dá poškodit i v průběhu života. Právě krátkozrakostí trpí nejvíce lidé, kteří extenzivní čtou nebo pracují neustále s předměty blízko očí.

Co pomůže člověku s krátkozrakostí?

Klasicky se u nás na krátkozrakost předepisují brýle. V tomto případě jde o čočky konkávní. Čočka upraví poruchu oka tak, že paprsek dopadající na sítnici se opět zaostří do jednoho bodu a vidění se zlepší. Do popředí se v minulých letech dostali kontaktní čočky, kterými se dá myopie také korigovat. Stále větším trendem je dnes chirurgický zákrok, který myopii vyřeší na trvalo.

Na myopii přírodními přípravky?

I myopie je porucha, která se dá zlepšit užíváním přípravků na přírodní bázi. Pokud máte o takový druh léčby myopie zájem, přečtěte si následující řádky. Zde jsou látky, které vám mohou pomoci.

Lutein – antioxidant, který je důležitý pro správnou funkci sítnice a pro tvorbu obrazu na sítnici.
Vápník a Hořčík – prvky nezbytné pro správnou funkci očních svalů, které se podílejí na správném vidění.
Omega 3 mastné kyseliny – pomáhají v boji s makulárních poruchami oka.

více

Zánět spojivek – konjunktivitida

Zánět představuje proces imunitního systému, kterým reaguje tělo na napadení cizím organismem. Známe několik druhů zánětů a každý jeden z nich může probíhat prakticky všude v těle. Konjunktivitida nebo zánět spojivek je poměrně časté onemocnění, které každý rok trápí mnoho lidí po celém světě.

Co jsou to spojivky?

Oko se skládá z několika částí. Na jeho úplném povrchu leží spojivky. Spojivky se tedy nachází mezi řasy a bílkem oka, přičemž obě pokrývá. Základní funkcí spojivky je zvlhčování oční koule. Spojivky produkuje malé množství slz (mnohem menší než slzné žlázy) a mazu. Kromě toho hraje spojivky velmi důležitou roli v imunitní obraně, protože brání průniku mikroorganismů do samotného oka.

Konjunktivitida

Konjunktivitida označuje zánět spojivky. Takový zánět obvykle postihuje obě oči najednou i když může jít o zánět asymetrický, kdy je jedno oko postiženo více než druhé. Podle vyvolavatele rozeznáváme několik druhů zánětů spojivek.

Bakteriální – vyvolaný bakteriemi, které se mohou do oka dostat z horních cest dýchacích, případně z okolní kůže nebo z člověka, který už kojuktivitídu má. Nejčastěji jde o infekci stafylokoky nebo streptokoky. Obyčejně postihuje obě oči, přičemž bývá přítomen i lepkavý výtok, pro který nemůže nakažený člověk, zejména ráno, rozlepit řasy.
Virový – často krát spojený s rýmou. Postižené oko je červené a obvykle slzí a svědí. Řasy bývají oteklé a pokud oteče i spojivky na očním bělmu, má oko skleněný odraz. Virová kojuktivitída je extrémně nakažlivá a bývá příčinou epidemii zánětů spojivek.
Alergický – při senné rýmě nebo astmatu. Nejčastěji ho vyvolávají pyly a kosmetika. Takový zánět obvykle velmi svědí a pokud je způsoben pylem, vyskytuje se sezónní.
Kontaktní – vzniká na podkladě působení chemických látek. V dnešní době se nejčastěji setkáváme s kontaktním zánětem spojivek způsobeným cigaretovým kouřem nebo vodou ve veřejných bazénech. Kontaktní kojuktivitídu může vyvolat i dlouhodobé nošení kontaktních čoček, případně agresivní přípravek na odlíčení očního make-upu. Lidé, kteří jsou na takové faktory citliví by se jim měli vyvarovat.

Rizikové faktory zánětu spojivek jsou poměrně jednoduché a není jich mnoho. Patří k nim kontakt s nakaženou osobou a vystavení látkám, na které je člověk alergický nebo přecitlivělý. Konjunktivitida může přejít ze spojivky na rohovku. Takové rozšíření zánětu je nejčastější komplikací konjunktivitidy a jeho nebezpečí spočívá v tom, že postihuje zrak.

Nejčastější příznaky konjunktivitidy

Některé příznaky zánětu spojivek jsme už popsali výše. Zde si je shrneme. K těm základním a nejčastějším tedy patří:

– Zarudnutí jednoho nebo obou očí
– Svědění jednoho nebo obou očí
– Pocit písku v jednom nebo obou očích
– Výtok a slzení

Léčba zánětu spojivek

Každý zánět spojivek se léčí podle toho, co ho způsobilo. Pouze pokud odhalíme vyvolavatele, dokážeme podat efektivní léčbu. K léčbě zánětu spojivek, ale i na jeho prevenci, můžeme využít i přírodní přípravky, které jsou v tomto případě velmi efektivně. K těm, na které by se měl člověk trpící zánětem spojivek zaměřit patří:

Česnek – podporuje imunitní systém v boji s bakteriemi a viry. V rámci konjunktivitidy působí preventivně.
Noni (Morinda citrifolia) – má příznivý vliv na imunitu, je antioxidantem a působí antialergicky.
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa) – pomáhá zvyšovat imunitní schopnosti organismu tím, že podporuje funkci všech buněk imunitního systému.
Lutein – antioxidant nezbytný pro správnou funkci sítnice a oka.

více

Přestat si lhát a uzdravit se

Pokud lžeme sami sobě (což my lidé děláme s neuvěřitelnou chutí a vytrvalostí), pak dochází k problémům. V psychologii (zejména psychoanalýze) se tato sebeobelhávání nazývají obrannými mechanismy.

Některé z nich jsou v zásadě normální a neškodné. Pomáhají nám se vyrovnat s některými obtížnými fakty. Například racionalizace nám pomůže uvědomit si, že to, co jsme chtěli a nezískali, vlastně není nic až tak světoborného, bez čeho bychom se neobešli, a tak můžeme pokračovat dál.

Nevědomé obranné mechanismy

Problém vzniká, stávají-li se obranné mechanismy nevědomými. Ve chvíli, kdy o nich naše vědomí nemá žádné zprávy, netuší o jejich používání a je přesvědčeno, že k ničemu takovému nedochází. Pak může dojít k popírání, potlačení nebo vytěsnění určitých dějů nebo jevů.

Když se ale nevypořádáme s určitým vnitřním nebo vnějším konfliktem,  opakujeme neustále stejné chyby nebo nevhodné vzorce chování, které nás časem dovedou k podobné nepříjemné zkušenosti

Člověk své vlastní negativní stránky a nezpracované a potlačené konflikty často vidí v ostatních (podle sebe – soudím tebe) anebo urputně brojí proti něčemu, čím ve skutečností sám je a nechce se s tím smířit a přiznat si to (například není výjimkou, že člověk s potlačenými homosexuálními sklony ostře vystupující právě proti takto orientovaným lidem).

Další možností může být tzv. přesun, kdy si například vyléváme zlost na své rodině a jsme přesvědčeni, že nás oni dohánějí k šílenství, přestože zdroj hněvu tkví v našich vnitřních rozporech.

Konverze neboli somatizace aneb jak zacházet s vnitřními konflikty

Nevyřešené vnitřní konflikty, traumata, frustrace a nevědomé obranné mechanismy mohou vyvolat somatické (tělesné) nemoci a obtíže. Mohou se projevit na fyzickém těle, případně jako nervové či duševní nemoci.

Chceme-li se uzdravit, musíme začít uzdravením svého nitra. To, co se děje mimoděk, co je skryto v našem podvědomí, to je třeba si uvědomit. Negativní dopady obranných mechanismů ztrácejí sílu, pokud si jejich činnost uvědomíme. Když se tak stane, získáváme kontrolu my nad nimi, zatímco dosud ji měly síly našeho nevědomí nad námi.

Představte si vnitřní nevědomé konflikty jako stíny nebo temná zákoutí. Je třeba si na ně posvítit. Odhalit je. Nemůžeme se vypořádat s něčím, o čem nevíme. Nemůžeme bojovat s něčím, co nedokážeme pojmenovat. Je proto potřeba vymést zapomenuté a těžko dostupné kouty své mysli a vnést do nich světlo. Pochopit, co a proč se v nás vlastně odehrává.

Máte odvahu?

Můžete zůstat doborovolně slepý a hluchý – k sobě samému. Trvat si na svém, dál si lhát a nechat stíny v podvědomí bujet, žít si a páchat škody na mysli i na těle. Můžete si dál žít ve změti křivd, lítosti a sebelítosti, beznaděje, obviňování,… končícími zdravotními potíži.

Můžete se ale také vydat cestou sebepoznání. Cesta to není dlážděná, naopak se připravte na značné výmoly, nečekané překážky a značná převýšení. Dalším bonusem..;-) je značná energetická i časová náročnost takové cesty, ale když se po ní vydáte, brzy zjistíte, že bdělý a uvědomělý život, který držíte pevně ve svých rukách, stojí za to.

více

Žlučníkové – žlučové kameny

Žlučník je poměrně malý orgán, který měří u dospělého člověka asi 8 cm do délky a 4 cm do šířky. Nachází se v břišní dutině, hned u jater, se který je spojen. Obecně představuje rezervoár – jako zásobárna a dávkovač žluči, kterou potřebujeme ke správnému trávení.

Moderní medicína si ze žlučníku nedělá příliš hlavu a je-li s ním problém velmi často navrhují se tohoto „zlobivého” orgánu jednoduše zbavit a chirurgicky žlučník odstranit. Věřím, že každý čtenář těchto stránek už pochopil, že tudy cesta k harmonii těla opravdu nevede. Naším cílem by tedy mělo být žlučník a žlučové cesty zpřístupnit a ozdravit, aby mohly fungovat tak, jak mají. Patříte-li mezi ty, kteří už mají vyoperovaný žlučník, podporujte tělo dvojnásob.

Co je to žluč a k čemu nám slouží?

Žluč se produkuje v játrech, odkud odtéká do žlučníku. Tam se pak skladuje a koncentruje a po najezení se vyplavuje do tenkého střeva. V tenkém střevě probíhají procesy trávení. I žluč je tekutinou, která je nezbytná pro správné trávení. Velmi důležitou roli hraje zejména při trávení a vstřebávání tuků. Bez žluče by se tuky z potravy nemohli vstřebávat v takovém množství než je nutné. Kromě toho by se omezilo i vstřebávání některých v tucích rozpustných látek, jakými jsou například vitaminy D, E, K, A.

Příčiny žlučníkových kamenů

Žlučové kameny jsou tvrdé usazeniny, které vznikají ze žluči ve žlučníku a vývodech z nich – žlučovodech. Žlučníkové kameny se mohou lišit svou velikostí i skladbou, mohou mít konzistenci písku, ale mohou narůst i do velikosti menšího ovoce. Žlučové kameny vznikají tehdy, když se nějakým způsobem změní zastoupení látek v samotné žluči. Existuje několik příčin vzniku žlučových kamenů.

Vysoký obsah cholesterolu ve žluči – pokud je ve žluči vyšší obsah cholesterolu než by měl být, může se ve žluči začít srážet a formovat krystalky, které se později seskupují do kamenů. V takovém případě se tvoří cholesterolové žlučové kameny, které jsou typicky žluté barvy.

Vysoký obsah bilirubinu ve žluči – některé poruchy jater (cirhóza, zánět …) způsobují zvýšenou produkci bilirubinu v játrech. Ten se sráží a pak formuje kameny, které protože jsou z bilirubinu, bývají černé.

Nesprávné vyprazdňování žlučníku – pokud odtoku žluče ze žlučníku brání nějaká překážka, nedochází ke správnému vyprazdňování. Žluč ve žlučníku a žlučovodech stagnuje a následně se usazuje, až vznikají kameny.

Nadměrný stres – při stresu dochází ke stažení žlučovodů a tím blokování odtoku žluči

Překyselení organismu  

Příznaky žlučových kamenů

Pokud se ve žlučníku vytvoří žlučové kameny, člověk o nich nemusí dlouhou dobu vůbec vědět. V případě, že se projeví, obvykle vyvolávají bolest. Bolest při žlučových kamenech je lokalizovaná nejčastěji do pravé horní části břicha a obvykle jde o bolest náhle se zjevující a poměrně silnou, která má tendenci se zvyšovat. Bolest ze žlučových kamenů však může člověk pociťovat i uprostřed břicha, v pravém rameni nebo v zádech. Záchvat bolesti může trvat několik minut, ale ani bolesti trvající hodiny nejsou ničím neobvyklým.

Kdo je žlučovými kameny ohrožen nejvíce?

Obecně touto chorobou trpí více ženy, nejvíce ty po šedesátém roce života. Nadváha a těhotenství jsou také rizikové faktory vzniku žlučových kamenů. K dalším rizikovým faktorům patří cukrovka – diabetes mellitus, konzumace potravy bohaté na tuky a cholesterol nebo užívání léků, které obsahují estrogen.

 

Jak proti žlučových kamenům přírodní cestou?

Podle systému 5 elementů spadá žlučník pod živel dřevo a problémy s ním nám ukazují, že tento element nemáme v harmonii. Kromě každoroční detoxikace jater a žlučníku předejdete nebo se zbavíte žlučníkových kamenů pomocí přírodních látek:

  • Základem je podpora funkce žlučníku a zharmonizování celého trávicího traktu. Velmi účinný je nopal nebo vojtěška
  • Chlorofyl detoxikuje celé tělo, zejména játra a pomáhá odstranit usazeniny ve žlučníku.
  • Dodáním trávicích enzymů podpoříte trávení a usnadníte tak práci žlučníku
  • Česnek potlačuje tvorbu žlučových kamenem a účinně zmenšují také již existující.
  • Lecitin podporuje trávení tuků
  • Jsou-li základem problémů se žlučníkem stresové záležitosti, zaměřte se také na podporu psychiky.
více

Zima

V pentagramu 5 živlů představuje prvek vody konec cyklu pěti elementů. Je ztotožňovaný se zimou, severem, nocí a také smrtí či přerodem. Je to doba latence, kdy svět odpočívá pod příkrovem sněhu a ledu a čeká na své znovuzrození v podobě jara. K zimě jsou na úrovni fyzického těla přiřazeny orgány: ledviny a močový měchýř.

více

Pozdní léto-začínající podzim

Země je elementem představujícím střed celého pětifázového cyklu a jejím obdobím je čas známý jako babí léto – tedy pozdní jaro a začínající podzim. Denní dobou tohoto prvku je pak pozdní odpoledne, kdy zpočátku je slunce ještě silné, ale ke konci se již kloní k obzoru, avšak ještě nepřináší tmu.

Pozdní léto jako doba sklízení toho, co jsme zaseli

Doba končícího léta je pro element země příznačná, neboť symbolizuje plodnost a hojnost. I v lidském životě je tomu tak, neboť se zemí se pojí dospělost, a to je čas, kdy bychom měli plně využívat zkušeností, znalostí a dovedností, na jejichž zvládnutí jsme se celé mládí připravovali. V pozdějším období je pak třeba začít se zaopatřovat na stáří.

Zemití, anebo přízemní?

Země je prvek odpovědnosti a pracovitosti. Zemědělci musí v době začínajícího podzimu, v čase sklizně, tvrdě pracovat na poli, aby obstarali obživu pro své rodiny na podzim a na zimu. Země je nejvíce praktický prvek. Svět poznává skrze rozum a smysly. Je to kovaný realista.

Lidé se v čase pozdního léta musejí začít také vracet na zem. Měli čas nechat se trochu unést vášnivým prvkem ohně, ale nyní musí myslet na věci praktické, musí se dokázat vrátit do své společenské role a přijmout plnou odpovědnost za sebe i za ty, kteří jsou na nich závislí. Dovolené a letní radosti končí. Jak se nachyluje podzim, dochází typicky u lidí k poklesu zájmu o různé volnočasové aktivity a k pohroužení se do povinností.

Tak jako je léto a mládí plné večírků a radostí a stáří je čas přemýšlení, je dospělost neodmyslitelně spjatá s prací a starostí o rodinu a blízké.

Nenechte se však příliš strhnout krátícími se dny a žloutnoucím listím. Pokud země převáží nad ostatními prvky, stává se člověk nadmíru přízemním a materialistickým nudným patronem. Může se také stát, že se člověk přespříliš pohrouží do obav a starostí o hmotné bytí. Je zatížen myšlenkami na to, jak obstarat sebe a svou rodinu. Dopadá na něj úzkost a nadává si za to, že v létě něco ze svých povinností zanedbal.

Je potřeba udržet v sobě i v tomto období trochu svěžesti jara, která nám dává energii hledět do optimistické budoucnosti a motivuje nás pro ni pracovat a usilovat o ni nejen z nezbytné povinnosti, ale také pro radost, pro to, že se těšíme, co zítřek přinese.

Doba zralosti s vyváženým prvkem země

Babí léto je krásné období, kdy je k nám příroda nesmírně štědrá. V tuto dobu nás nejvíce zajišťuje a chrání, je naší pevnou půdou. Člověk s kultivovaným prvkem země je ochráncem a pevným bodem, o nějž se mohou ostatní opřít, tak jako je sklizeň časem, ke kterému všichni, kdož jsou závislí na plodech země, upínají své naděje.

Co když je element země slabý?

Babí léto může být obdobím velkých duševních rozporů. Není li v nás dostatečně silný prvek země, aby nám poskytl pevnou půdu pod nohama, můžeme se začít utápět v močálech. Začínáme trpět odcházejícím létem a nedokážeme se smířit s tím, co nás čeká. Člověk s oslabenou zemí je i v dospělosti nedospělým. Nedokáže přijmout své povinnosti, je nezodpovědný a nedokáže se postarat o to, o co je třeba. Příliš se mu zalíbila volnost a nevázanost ohně a léta a zasněnost dřeva a jara.

Stravování pro pozdní léto

Cítíme li v období babího léta emocionální nestabilitu nebo fyzické neduhy, je vhodné zkontrolovat a vylepšit svůj jídelníček. Pro element země je typická sladká chuť. Do jídelníčku zařazujeme potraviny, jako jsou jablka a hrušky, dýně, rýže, kukuřice, med, ořechy, hrách, sladké brambory, oves, žito, mrkev, rozinky, meruňky.

Pomalu je také načase zvýšit zastoupení živočišných tuků a bílkovin. V tomto období jsou vhodnou volbou sýry a mléko nebo smetana. Nejvhodnější tepelnou úpravou pro pozdní léto je potom krátké vaření.

více

celkem 582 článků na 59 stranách